Vývoj sebeuvědomování
*Proces sebeuvědomování se skládá z vícero cyklů uplatňujících se v střídavém pořadí, nejčastěji v uvedeném:
1. Vnímání
Je to základní psychologický proces, odrážející ve vědomí objektivní realitu v podobě vněmů prostřednictvím smyslových orgánů. Rozlišujeme ho na dermo-optické, prostorové, sociální, neúmyslné a tzv. mimosmyslové, tj. které se uskutečňují mimo dosah známých receptů.
2. Cítění
Prožívání subjektivního vztahu k osobám, předmětům i jevům i k vlastní činnosti. Charakterizované je dynamicko-stí, intenzitou, kvalitou, obsahem a trváním. Projeví se v určitých způsobech chování se.
3. Myšlení
Psychický proces zprostředkovaného poznávání skutečnosti. Abstraktní za pomoci jazyka zevšeobecněný obraz skutečnosti ve vědomí. Zprostředkovaný mozkovou činností na základě předcházejících poznatků, je spojený se smyslovým poznáním a představami.
4. Chtění
Snahový impuls. Je jednou ze stránek volného konání spočívající v přijetí rozhodnutí a jeho uskutečnění vyžadujíce překonání určitých překážek do formy cílového rozhodnutí.
5. Konání
Do určité míry podvědomím, více vědomím ovládaná motorická činnost zaměřená na určitý cíl, realizaci rozhodnutí, řešení nějaké úlohy, uskutečnění záměru. Může být afektivní, charakterizované silnými citovými projevy, bez rozumové kontroly. Impulsivně-náhle, bez uvážení a stanovení způsobu i cíle činnosti. Zkratové, teda unáhlené, zbrklé, které sice má účel, ale dosažení cíle se uskutečňuje nedomyšleným a nevhodným způsobem, bez přihlédnutí k případným závažným následkům. Často bývá důsledkem afektů anebo paniky.
Proces sebeuvědomování se věkem postupně upravuje a dozrává. Novorozenec má vyvinuté všechny nezmíněné reflexy: hledací, sací, hltací, vylučovací, obranné, orientační, úchopové a polohové. Na to, aby je dokázal náležitě využívat, potřebuje získat určité zkušenosti, které jsou jedním ze základních komponentů sebeuvědomování. Pro získávání zkušeností se na prvním místě uplatňuje proces vnímání. Ten je v základní míře závislý na postřehu. Postřeh je schopnost zaregistrovat jakýkoliv podnět kterýmkoliv ze smyslů. Nejvíce podnětů člověk získává zrakem. Zraková ostrost novorozence je pro nezralost nervových drah podstatně menší a dospělou zralost vidění dosáhne až okolo jednoho roku života. Na druhém místě v získávání zkušeností se uplatňuje hmat. U novorozence velmi dobře vyvinutý. Dále čich a chuť. V prvních dnech po narození poznává dítě svoji matku především podle čichu. Receptory tlaku, tepla a bolesti jsou dobře vyvinuté, avšak na konsekventní výkon potřebují dozrání zkušenostmi. Koncem druhého roka života už začíná chápat symbolický význam slov a narůstá jeho slovní zásoba. Postupně narůstají pokroky v sociální oblasti. Později si začíná uvědomovat možnost vlastního rozhodování. V třetím roce života se většinou naučí některé jednoduché úkony na sebeopatření, např. natáhnout si ponožku, zvládnout jednoduché jedení i lžičkou, dost přesně se dokáže přemisťovat vlastní silou podle vlastní úvahy. Ve čtyřech letech života dokáže dobře utíkat, skákat, lézt třeba i po žebříku, je poměrně soběstačné, má dobudovaný základ abstraktivnosti a toto všechno si vhodně uvědomuje. Má dobudované základy sebeponětí, proto už chápe abstraktní význam osobnosti. Po šestém roce života nastává veliká změna. Prudko narůstá samostatnost, disciplinovanost, soustředěnost, hravost dokáže uplatnit i na pracovní úkony. Ve věku okolo 10 let mívá člověk nasbíraných tolik zkušeností, poznatků, sebeuvědomění, že správně chápe většinu společenských souvztažností, problémovost sociálních kontaktů, možnost a schopnost pracovat na sobě. Ve věku okolo 11-12 let začínají první známky pohlavního dospívání s doprovodnými psychickými projevy. Tento stav sice doprovází nárůst určité nejistoty a lability, zároveň však narůstá střízlivý realismus. Pozdější věk dospívání přináší mnoho významných a nápadných psychických změn. Dochází k novému sociálního zařazení jedince. V období pubescence, zhruba mezi 11-15 rokem života, prudko narůstá vývin intelektu a okolo 16 roku dosahuje vrchol. Projevuje se pružné a tvořivé myšlení. Běžně se projevují profesní zaměření, nejen zájmy. Ukazuje se schopnost pracovat s pojmy vzdálenými od bezprostřední smyslové zkušenosti, všeobecnými či vyloženě abstraktními. Častý projev má schopnost vytvářet domněnky, které nejsou opřené o reálnou skutečnost, jsou jen možné, případně až fantastické a porovnávání skutečnosti s myšleným. V období adolescence, zhruba do 20-22 let, se postupně dosahuje plná reprodukční zralost i tělesný růst. Sebeuvědomování se projeví i schopností aplikovat logické operace nezávisle na obsahu úsudků, myslet o myšlení, vytvářet úsudky a posudky. Dozrávají mravní postoje, emancipace od rodiny, způsob navazování partnerských vztahů. Raná dospělost, zhruba od 22 – 30 let, se vyznačuje uvědomováním i postupným přebíráním spolu zodpovědnosti za společenský vývoj, dozráváním společenských a profesních znalostí. Střední dospělost, zhruba mezi 30 – 45 let, je obdobím plné výkonnosti, relativní stabilnosti ve všech doteď zmíněných komponentech. Vyznačuje se vrcholem pocitu zodpovědnosti za sebe i společnost, sebeuvědomění ve společenském uplatnění. Pozdní dospělosti mezi 45 – 65 lety, se projevuje i začátkem bilancování života, efektivnějším využíváním sebepoznání a výkonnosti.
*Autor: Ján Šramo
Uveřejněno: 28.11.2011