Tento příspěvek byl oceněn panem prof. Šramem
Stále se pozastavuji nad realitou, že lidé si v samotné podstatě nechtějí pomoct. Jsou smutní, nešťastní, svěřují se s trápením svým blízkým, a když se dostanou k pravdivým informacím, jak si pomoci, tak to neudělají. Ne všichni, ale takových lidí je tak moc, že se menšině omlouvám za zanedbatelnou zmínku.
Za mé čtvrt století, co jsem na světě, jsem se i já setkala s plno nespokojenými lidmi, kteří se mi svěřili, a když jsem jim nabídla pomoc, tak jí nevyužili. Nic se nevyřeší samo, žel. Řešení nějakého vážného problému (konkrétně očista povahy) je často velmi nepříjemná. Člověk se z toho potí, bojí se, co bude dál, až vysloví onu pravdu (verbálně či na papír), bojí se, zda to zvládne, když vše otevřeně přizná, zda s ním milovaný člověk i přesto všechno zůstane atd. Ale pokud to riziko ani nepodstoupí, tak se bohužel ani nic nevyřeší. Obejít problém nejde, nejde ho přehlížet, udusat – tím se nevyřeší, jen případně potlačí. Žel, kdykoliv může nastat životní okolnost, kdy nevyřešený problém způsobí zhoršení situace. V tom lepším případě - v tom horším člověk situaci ani nemusí zvládnout.
Už jsem měla možnost být v blízkosti lidí, kteří své problémy neřešili, a vždy za to velmi nepěkně doplatili, případně stále doplácí.
Mám už nějaké zkušenosti při úpravě povahy a musím říct, že co jak se vždy úplně třesu, co bude dál, tak zatím to vždy za podstoupení toho hrozivého rizika stálo. Často trpím jako pes, ale já nechci být nešťastná – chci být, slovníkem pana Aristotela, „blažená.“ A tímto vzkazem vám chci dodat sílu do boje s povahou – nic není tak odolné, aby to vydrželo věčně, když do toho bušíme, a to i v případě psychického stavu a povahových vlastností. Vyčleňte si však na to delší čas a buďte trpěliví.
Ničím se nedá vyčíslit to, když si upravíte povahu tak, aby jste si sám sobě nebyl nepřítelem, dělal jen to, co chcete a s tím nejlepším vědomím a svědomím. Co je třeba pro mě největší štěstí: žít tak, abych nikomu neublížila a zároveň abych si nikdy nešlapala sama po štěstí. S panem profesorem Jánem Šramem je setkání vždy velmi motivující a inspiratitvní do dalších životních kroků. Je škoda, že lidé jeho přítomnost nevyužívají na maximum, neboť by si sami velmi pomohli. On je totiž člověk, který všemu rozumí a může vám poradit v každé situaci o čemkoliv. Pro mě je nejdůležitější rada, jak vyladit svoji povahu. Ale pro někoho jiného je to třeba jak zefektivnit svůj pracovní výkon. No....ať už to je cokoliv a člověk si jeho radou může svůj život zpříjemnit, neboť vyřeší své osobní problémy, které ho trápí, tak to stojí za to a já, Veronika Macková (*1987), mu z celého srdce děkuji za vše, s čím mi kdy pomohl. Nejsem ještě na konci své "vylaďovací" cesty, ale je velmi příjemné, když víte, že je tady někdo, kdo vám může pomoci jít jenom dopředu.
Napsáno: 17.10.2012
[Obrázek z: http://www.essex1.com]